základní škola Pod Vinohrady
ZSvin.cz -> Článek
Datum přidání článku Datum: 04.07. 2011 Autor článku Autor: admin .

Zápisy z deníku přijímacích zkoušek

Úterý 26.4. 2011  -   Gymnázium J. A. K.
Seznam: Černé centropeny – mám, kód si pamatuji, mělo by to být všechno. Zapomněl jsem hodinky. Pozdě… (a zrovna tam ve třídě žádné hodiny nebyly!)
Lokalita: Uh. Brod
Stav: neznámý
Únava: těžká
Cíl mise: přežít
Hlášení: Před zahájením testu jsme od vyučujícího dostali pokyny. Např. že v průběhu testů nikdo nebude smět opustit své místo, jinak by v nich už nesměl dále pokračovat.
O podvádění ani nemluvě – vyhozen, test neplatný. Byl nám rozdán zápisový arch, na který se měly zaznamenávat (pouze křížkem) naše odpovědi do malých čtverečků. V případě chyby celý čtvereček začernit. Povolena pouze jedna oprava … Všechna zadání testů, která jsme dostali, byla, jen tak mimochodem, z recyklovaného papíru (toaletního). Na každý test jsme měli jiného učitele, celý postup byl ale stejný. Bylo ticho, že by šlo slyšet spadnout špendlík. Jako první nám byl rozdán test všeobecných předpokladů. Ten byl přesně podobný tomu, který jsme si párkrát ve škole zkoušeli. Celé to ale nebylo možné stihnout. Na 60 úkolů jsme měli 60 minut. Potom byla „přestávka“. Ta byla pokaždé libovolná a nikdy jsme nevěděli, kdy se bude dál pokračovat. Prostě až přijde další vyučující. Ta první přestávka byla ale až příliš dlouhá, protože je jasné, že to chtěli mít všichni co nejdřív za sebou. A moc vás nepovzbudí, když se dá dohromady skupinka lidí, co se znají, a vy zaslechnete: No, pět jsem jich nevěděla… Pět?! A jinak se vám pomalu začínají vrývat do paměti všechny obrázky, texty a taháky, kterými je povrch lavice obohacen.
Druhý test byl z matematiky. Ten mě docela mile překvapil. Celkem to šlo. Nebyly to ty logické nesmysly, které jsme cvičili ve škole. Většina příkladů byly obyčejné výpočty. Stačilo znát vzorečky, umět trojčlenku a sem tam ty lineární rovnice. No, dobře… párkrát se mi po kalkulačce zastesklo. Příkladů bylo 30, čas 60 minut. Musím říct, že mám dvě třetiny vypočítané. Což je asi můj rekord. Nemůžu říct, že to bylo lehké. Ještě nevím, kolik jich mám správně .
Poslední byla čeština. Ta mě také překvapila, ale nemile. Na 40 úkolů bylo 45 minut. A bylo to také naprosto podobné těm, které jsme tři čtvrtě roku ve škole procvičovali, ale bylo tam 6 textů dlouhých na půl stránky a k nim úkoly typu: Která z následujících možností přímo vyplývá z textu… Co tím chtěl autor sdělit…???
Stihl jsem to jen taktak. Bez cviku by se ty testy zvládnout naprosto nedaly. A se cvikem taky ne. Teď se uvidí, kolik z toho bude správně… že, mozku! Na posledních 10 minut jsme dostali vyplnit zbytečný dotazník, který obsahoval dotazy jako: Kolikrát týdně používáš počítač? Jaké je tvé mínění o následujících předmětech? (Např. fyzika – naprosto zbytečná, méně zbytečná, trochu užitečná, naprosto užitečná).
Vincenec, pro dnešek vše! Zítra znovu. Konec hlášení.


Středa 27.4. Střední odborná škola technická Uherské Hradiště
Seznam: Černé centropeny – mám; kód si pamatuju (i když nám byl na testy přidělen jiný), pozvánku od nich – mám (byla nepotřebná), občanku – mám (po nás ji stejně nechtěli), hodinky tentokrát také (a zrovna tam na stěně hodiny byly a upozornění na čas od učitele bylo také častější) a časopis, abych nemusel o přestávkách hledět doblba (a aspoň chvíli začnete myslet na něco jiného).
Lokalita: Uh. Hradiště
Stav: nepochopitelný
Únava: střídavá
Cíl mise: mít to za sebou
Hlášení: Dnes to bylo lepší. Už jsem věděl, do čeho jdu. Hned při příchodu do školy jsem se divil, kam se do tak celkem malé školy všichni vejdou. Škola byla ale prázdná (kromě těch, co šli na PZ). Žáci měli asi volno…
Zasedací pořádek ve třídě byl tentokrát libovolný. Všechno bylo tentokrát zorganizované a vše bylo napsáno na tabuli. Na všechny testy s námi byl teď jen jeden učitel. Opatření byla ale přísnější. Směli jsme mít u sebe pouze 2  centropeny a jinak veškeré věci (batoh) jsme museli odnést dozadu ke zdi. Ostatní bylo ale stejné. Obtížnost testů mi připadala také stejná jako včera. Akorát časově jsem to stíhal lépe. Možná to ale bylo tím, že jsem se u ničeho tak nepozastavoval. Párkrát jsem určil odpověď na domněnce .
Nejtěžší určitě byla tentokrát čeština. Z té jsem byl prostě „vyfluslý“.
Připadalo mi, že to celé uteklo nějak rychle. A víc než testy mě tentokrát zaujal článek v časopisu o konspirační teorii, že Titanic nebyl Titanic, ale přestavěný výletní parník Olympic a původně to měl být pojistný podvod, který se nečekaně tak trochu vymknul kontrole.
Jinak výsledky těchto přijímacích zkoušek budou zveřejněny na jejich internetových stránkách v pátek. Včerejší zas ve čtvrtek. Výsledky tam nejsou oficiální, počká se, až to pošlou písemně poštou.
Pro dnešek všechno. Končím.

Čtvrtek 28.4. Střední průmyslová škola Zlín
Seznam: V pozvánce žádné věci, které si s sebou máme vzít, nejsou. Takže klasika, černé centropeny, časopis…
Lokalita: Zlín
Stav: Error
Únava: Jaký stupeň je pro nesnesitelné???
Cíl mise: Jít na sushi (za odměnu).
Hlášení: Hned jak jsem byl v 5:15 probuzen, mi bylo jasné, že Zlín si jako střední školu v žádném případě nevyberu. To, že to zrovna nebude úspěšný den, mi taky naznačilo setkání  s bývalou učitelkou naší školy Mrs. Vaňkovou v autobusu . Ve Zlíně před školou bylo plno. Na venkovních nástěnkách u zastřešeného vchodu byly rozpisy tříd a zařazení. Třída A206. Kde to je? (škola je kolos) A teď bych se u tohoto pozastavil. Ještě jsem se nezmínil o doprovodu. Samozřejmě si na přijímací zkoušky žádný doprovod brát nemusíte (ale nikdy nevíte, jak se budete cítit, až dorazíte do oné školy). Je to jednoduché. Doprovod by měl splňovat dvě podmínky: nabídnout nějakou podporu, jestli ji potřebujete, a buď znát to místo, kam jdete/jedete, nebo mít dobrý orientační smysl (pokud ho nemáte vy).
Na této SPŠ vás tam s doprovodem nepustili. V takovém případě je dobré držet se davu (naštěstí ta třída byla ve 2. patře – dalo se to dobře najít). Celý den jsem se cítil jak praštěný. A mínění, které jsem o této škole měl – psal jsem to v minulém vydání – se nezměnilo.
Testy probíhaly zase podobně. Na všechny jsme měli stejnou učitelku, ale zase musel být zasedací pořádek seřazen podle abecedy. Kód jsme dostali až na místě. Všechno zas bylo (až přepečlivě) předepsáno na tabuli – jaké testy se píšou a v jakém pořadí (všude všechno stejně) a jak značit do záznamového archu odpověď (křížkem).
Nejvíc mě ale zarazilo, když nám bylo řečeno, čím psát. Povolena buď obyčejná propiska, nebo obyčejná tužka (? - to v té přihlášce nemohli napsat, co si vzít? I když to bude asi stejné jak s tím, že pozvánku mi poslali na 28.4. úterý – pak poslali opravnou. Holt jim bude muset stačit černý centropen – a nebyl jsem jediný). Tužku jsme stejně potřebovali, protože po nás chtěla, abychom se jí podepsali zezadu na zápisový arch. Aspoň že nám ji půjčila. A na zadání testů jsme museli napsat ten náš kód – nevím proč. Ještě jsme byli upozorněni, že v testu obecných studijních předpokladů je chyba – v grafu bylo špatně šrafování (styl šrafování zastupuje věc, o kterou se jedná). Pravidla platila všude stejná. Jen byla výjimka – při zkoušce musíte mlčet, dotazovat se na něco učitele není povoleno – v případě nějakého problému jsme se učitele na SOŠT v Uherském Hradišti ptát mohli.
Tak testy mám za sebou. Nevím, jak jsem to udělal. Myslím, že podobně jako ostatní. I když teď jsem z toho měl pocit, jako když jsem se s tím doma mořil tři hodiny (s matematikou) a myslel jsem si, že bych to mohl mít dobře, ale většinu jsem měl špatně. Je pravda, že dnes v matematice bylo víc těch logických slovních úloh (fuj). Výsledky budou zveřejněny v pátek – zítra 29.4. jako testy ze včerejška. A dneska by už měly být výsledky na webových stránkách gymplu, tak se jdu podívat.
Mise dokončena. Splněna také…?

Tomáš Vincenec, 9.C