Už je to tady! Necelý měsíc jsme se těšili na exkurzi do hlavního města Rakouska- Vídně. A ten den právě nastal ! Dnes je 16.12.2011 a my se couráme v ranních hodinách ospalým krokem k autobusu. Hned po usednutí do sedaček autobusu (pro nás poněkud malých :D) nás uvítala paní průvodkyně s milým úsměvem a hlavou plnou informací. Po několika krátkých úvodních slovech se na monitorech dvou televizí objevil dokumentární film o Vídni, kde jsme mohli vidět to nejhlavnější, i když většina autobusu ještě pospávala :), ale paní průvodkyně vůbec nezahálela a zasypávala nás dotazy typu Kam jedeme ? Kde leží Vídeň ? Jaké je hlavní město Rakouska?apod. V Mikulově, tj. asi po 2 hodnách cesty, jsme si udělali menší přestávku na WC na místní benzince. Před námi byla ještě asi 1 hodina cesty přes Rakousko.
    Počasí nám přálo, bylo krásně slunečno. „Huráááá....“ Po poměrně dlouhé cestě jsme se ocitli ve Vídni, samozřejmě že nechyběl ani průvodčin výklad o hlavním městě Rakouska. Z batohů jsme si vytáhli foťáky a mohlo se jít. Jako první jsme navštívili překrásnou zahradu u zámku Schönbrunn, který se za vlády Habsburků stal sídlem Marie Terezie. Poté nás čekal výšlap na kopec, kde se nachází majestátný památník Glorie, oplývající mnoha zajmavými sochami. Při sestupu dolů jsme každý dostali své číslo, my jsme měli 32 a 33, abychom se neztratili. Všechno jsme si pečlivě zdokumentovali a pomylým krokem jsme šli k autobusu. Pan řidič nás bezpečně zavezl do centra Vídně. Tam jsme vystoupili a přímo před námi projela moderní tramvaj, hned poté nás zaujala kola, kteá jsou zde na půjčení, stejně jako tomu je v Dánsku. Před zrakem se nám objevily červené koule vánočně zdobící Vídeň. Na každém kroku byly obchody. Došli jsme k vchodu do metra, kde jsme dostali 45 minutový rozchod. Nejvíc nás naštval poplatek na veřejných záchodech a chlápek vykřikující „Bitte, bitte......“ Hned při vstupu do McDonaldu jsme zjistili, jak špatné jsou naše jazykové schopnosti. Koupili jsme si McKafé za 2  a  navštívili záchod za poplatek 0,5 Eura. Poté jsme si udělali menší procházku po Vídni, kde bylo možné vidět pantomimu v provedení 4 mimů. Byli jsme nadšení a nemohli jsme uvěřit, kolik krásných a jiných věcí než v Česku zde   můžeme najít.
    „Kap, kap, kap.... Nééé je to v rejži!“ Krásné počasí se nám schovalo za mraky a nejlepší na tom bylo to, že jsme si nechali deštník v autobuse, abychom si ulehčili batoh (alespoň, že jsme měli kapuce ! :D) Ale ani to nás neodradilo. I přesto jsme se šli toulat po krásné Vídni. Od paní průvodkyně jsme dostali každý mapu, abychom se neztratili a procházka pokračovala. Procházeli jsme se budovou, kde probíhala drezura koní, takže bylo možné na každém kroku nějakého spatřit. Už jsme se pomalinku odebírali směrem k proslulým vánočním trhům, stojící před neobvyklou radnicí s maxi rozměry. Hned jako první plus jsme se dozvěděli, že místní záchody jsou zdarma, o to větší nadšení jsme měli z 1:45 hodinového rozchodu. Trhy byly krásně osvětlené s ozdobami ve tvaru mašliček a hvězd zavěšených za dráty. Na každém kroku byly  nějaké ty sladkosti a nechyběly ani Mozzart gulens, které byly opravdu všude!
    „Jupíí....“ zaradovali jsme se , ten otravný déšť přestal. Koupili jsme si suvenýry, Zuckerapfel a …. Skoro 2 hodiny uběhly jako voda, ani jsme se nenadáli. S jablky v rukách jsme opuštěli kouzelně ozdobenou Vídeň. Po usednutí do autobusu jsme si všichni oddechli, že jsme to zvládli. Všichni se pustili do svých jídelních zásob :D a začali jsme sledovat Asterix a Obelix – Mise Kleopatra. Domů jsme dorazli kolem 20:15  s úsměvem na tváři.
    Z Vídně jsme byli všichni velmi nadšení. Určitě se tam aspoň jednou vrátíme. :)

FOTOGALERIE

Petra Tomalová a Dominika Šáchová, 9.A